Firemní organizování

Organizování znamená postupy, kterými jsou existující zdroje firmy soustředěny na získání vznikající příležitosti. Představuje jednu ze základních složek procesu managementu, tedy jednu z manažerských funkcí. Je to cílevědomá, soustavná činnost, jejímž cílem je uspořádání prvků, koordinace a aktivita a výsledkem je vytvoření organizační struktury. Jejím smyslem je nalézt co nejlepší uspořádání, aby postup k vytyčeným strategických cílům byl účelný a efektivní.

Formální uspořádání jednotek musí být pružné, mělo by poskytovat prostor pro jednání, využívání tvůrčích talentů zaměstnanců a poznávání schopností ve firmě.
Zasedací místnost


Na neformální uspořádání můžeme nahlížet jako na síť osobních a sociálních vztahů, které nejsou vytvářeny ani požadovány formální organizační strukturou, ale které vznikají spontánně tím, že se lidé navzájem spolčují.


Každý manažer je schopen efektivně řídit jen určitý počet osob. Záleží na velikosti podniku, charakteru produkce, územním umístění, typu výroby apod. V praxi není možné, aby vztah mezi podřízeným a nadřízeným byl jednoznačně určen, i když takové uspořádání vnáší do celé organizace stabilní řád a pořádek, protože struktura je přehledná a jednoduchá. Procesy v organizaci musí být o něco pružnější, proto v jednotlivých divizích probíhá oddělená výroba a vlastní specializace. Často se podřízený nachází v situaci, kdy má dva nadřízené-odborníky. Dochází zde ke křížení pravomocí a podřízení mohou být přetíženi.
Organizační struktura


Čím je v podniku jasnější linie pravomoci vedoucí od vrcholové pozice managementu k jakékoli podřízené pozici, tím je jasnější odpovědnosti za rozhodování a tím je komunikace v podniku efektivnější. Čím více podléhají jednotlivci pouze jednomu nadřízenému, tím je menší možnosti vzniku problémů a tím větší je pocit odpovědnosti za dosahované výsledky. Každá struktura vyžaduje vyváženost. Podniky, které nejsou pružné, protože mají odpor vůči změnám, nebo jejichž procesy jsou příliš složité, či mají příliš mnoho řídících linií, riskují neschopnost reagovat na výzvy ekonomických, biologických, politických a sociálních změn.